neděle 27. března 2016

Filmové tipy #02 - Chvíle pro něco vážnějšího

Začínám si říkat, že bych měla začít sledovat nějaké veselejší filmy. V minulých tipech jsem se zabývala filmy o kyberšikaně a dnes přicházím s filmy o týraní a mučení dívky ve sklepě. Vážně musím začít sledovat nějaké komedie.


Pro začátek musím upozornit, že tenhle film rozhodně není pro slabé povahy. Především je natočený podle skutečné události. Pokud hodláte film dokoukat, tak raději na ten film pohlížejte jako na film a nepřipomínejte si, že tohle se někdy skutečně dělo.
Film byl natočen podle událostí, které se děly v šedesátých letech, a je to příběh šestnáctileté Sylvie Likensové. Její rodiče cestovali s poutí po státech a tak ji a její sestru svěřily do péče jedné ženy Gertrudy, která sama měla šest/sedm dětí (z filmu byl z nějakého důvodu vyškrtnut jeden syn). Každý týden jí měl za to posílat 20 liber, aby pokryl veškeré její výdaje. (Což by mělo být v přepočtu asi 150 dnešních dolarů, tedy cca 3000 korun týdně.). Ale nikdo z nich nečekal, že by se to mohlo zvrhnout v něco tak hrozného.
Nejšílenější na tom snímku je, že by se opravdu mohlo dít něco tak hrozného mladé dívce, přičemž o tom věděla spousta lidí a nikdo z nich jí nepomohl. Věděli to děti ze školy, sousedé museli něco slyšet, ale nic neřekli. I její sestra to sledovala, ale bála se ozvat.
Chování Gertrudy by se dalo ještě omluvit tím, že byla prostě šílená a závislá na lécích, kterými si sama léčila astma. Podle filmu to vypadalo, že si nechce připustit, že by její vlastní dcera mohla udělat něco špatného, a tak to všechno sváděla na Sylvii. Kdykoliv se stalo něco špatného, tak z toho obvinila Sylvii.
U jejích dětí se dá pochopit jejich chování. Pocházely prostě z disfunkční rodiny a věřily v názory svojí matky. Maminka má přece vždycky pravdu, ne?
Ale proč něco neudělaly ty děti ze školy a z okolí? Minimálně jeden z nich určitě pocházel z normální rodiny a mohl něco udělat. Stačilo se zmínit doma nebo ve škole o tom, co se v tom sklepě děje, ale nikdo nic neudělal. Mám pro to hned dvě vysvětlení. Buď chtěli jít s partou a nechtěli vypadat za slabochy anebo viděli možnost páchání násilí bez potrestání.
Nehodlám vám tady prozradit nic o závěru příběhu, protože je lepší sledovat film bez toho, aniž byste tušili, jak příběh Sylvie nakonec dopadne. Ale až si to pustíte, tak se poté můžete vrátit k mému článku a zvýraznit si následující odstavec, kde budu popisovat svoje dojmy ze závěru:
Nevím, kde jsem to vzala, ale celý film jsem byla přesvědčená o tom, že Sylvie přežije. Myslím, že před pár lety na táboře mi někdo o tomhle filmu vyprávěl a prohlásil, že ta holka se s nimi nakonec soudila. Takže to musela přežít, že jo? Navíc celý film jsme sledovali úryvky ze soudu. Proto jsem ke konci čekala, že nějak uteče. Byla jsem za to ráda, že jí nakonec pomohli k útěku. Když našla svoje rodiče, tak už jsem začínala brečet. Nechápala jsem pak, proč ji nechávají jít do toho baráku samotnou. A pak přišel ten šok a další slzy, když tam leželo její mrtvé tělo. Ta představa s tím útěkem se mi líbila a jsem ráda, že se tam objevila, i když to nebylo skutečností.
Teď si možná říkáte, proč by měl někdo chtít sledovat film o týrané holce. Důvodem budou nejspíš herecké výkony Catherine Keener a Ellen Page. Na internetu jsem zahlédla názor, že výkon Ellen Page ve filmu Juno byl oproti tomuhle ničím. Ten názor vám nepotvrdím, neviděla jsem Juno. Ale Ellen Page kvůli roli i musela nejspíš hodně zhubnout. Je to i její malou výškou, ale většinu filmu jsem si kvůli tomu myslela, že film natáčela zhruba v 15 letech. Jak jsem pak byla překvapená, když jsem zjistila, že jí bylo tou dobou 20 let. 
Tenhle film je prostě výborně zpracovaný a pokud na to máte odvahu, tak byste si ho měli pustit.

Nedá mi to a Americký zločin musím porovnat s filmem The Girl Next Door, který je také inspirovaný příběhem Sylvie Likensové. Navíc jsou oba ze stejného roku. Rozdíl je ale v tom, že tento film je natočen podle románu Jacka Ketchumse. Ve filmu jsou zcela jasně vidět podobnosti s příběhem Sylvie. Tentokrát je tu dívka Meg, která přišla o rodiče při autonehodě, a žije nyní u své tety Ruth a jejích synů. Pochopitelně se to pak zvrhne v mučení a týraní ve sklepě.
Přišlo mi, že v tomhle filmu se nebáli zajít k drastičtějším a brutálnějším metodám, které naštěstí nebyly detailně ukazovány. Ono stačily ty náznaky.
Přesto se nedokázal dopracovat ke stejné kvalitě jako Americký zločin, který je lépe zpracován a především je dojemnější a emotivnější. Americký zločin mě donutil brečet a ne jen jednou. U Dívky odvedle jsem měla chuť film začít přetáčet, abych se konečně dostala ke konci a mohla jít spát. Není divu, že podle hodnocení ČSFD je skoro o 20 % horší. Pokud tenhle film vynecháte a pustíte si jen Americký zločin, tak nic nezkazíte.

Do třetice všeho dobrého přicházím s filmem, který není už o klasickém týraní dívky ve sklepě, ale "jenom" o mírné šikaně ve škole.
Kristen Stewart zná většina lidí z tolika kritizovaného Stmívání, kde je poznat, že tahle herečka prostě do vínku moc mimiky nepobrala. Ale v tomhle filmu se jí to hodilo.
Celý film je o dívce, která nastupuje do nové školy a zároveň je odsuzována za to, co provedla na jedné párty v létě. Údajně tam totiž zavolala policajty, což znamenalo spoustu problémů pro mnohé ze zúčastněných. Je kvůli tomu doslova tou nejméně oblíbenou, pravděpodobně i přímo nejvíce nenáviděnou dívkou na škole. Může být jen ráda, že není vyloženě šikanována. Jenom se s ní nikdo nebaví.
V průběhu roku  se s tím snaží nějak vypořádat, moc nemluví, je uzavřená do sebe a my pomalu zjišťujeme, co se v létě ve skutečnosti stalo. Hlavní hrdince trvá prakticky celý rok, než se dokáže vzchopit, otevřít se a začít o tom mluvit.
Celé dílo je postavené na hereckém sólu Kristen Stewart, která díky svému daru "tvářit se pořád jako kakabus" podává dobrý herecký výkon. Jsem ráda, že se děj filmu nesklouzl v klasický teen film, kdy by se na obzoru objevil tajemný kluk, s jehož pomocí by se dostávala ze svojí ulity a nakonec by odešli do západu slunce. V průběhu filmu není ani oblékána do suprových outfitů, které bychom ji měli závidět (i když ta sukně na začátku byla vážně děsná). Díky tomu působí celý film více realisticky a uvěřitelně.


Doufám, že vás některý z výše jmenovaných filmů zaujal.
Pokud už některý z nich znáte, tak budu ráda za váš názor.
A slibuju, že příště zkusím přijít s nějakými veselejšími filmy.

2 komentáře:

  1. Někdy má člověk chuť podívat se na něco temného.... Asi aby si uvědomil, jak má ve svém životě slunečno.
    O všem? Ovšem!

    OdpovědětVymazat
  2. Super tipy ! Ani jeden som nevidela a nevedela som ani čo pozerať, takže ďakujem za tipy a určite si pozriem :)
    My blog : THE COLORFUL THOUGHTS

    OdpovědětVymazat