A Song of Ice and Fire
Ačkoliv možná název článku připomíná připomíná nějakou hru podobnou WoW či něco podobného, já mám na mysli něco jiného. Mám na mysli A Song od Ice and Fire aneb Píseň ledu a ohně. Jedná se o knižní ságu od George R. R. Martina, zatím nedokončenou, podle které je natočen seriál Game of Thrones neboli Hra o trůny.
Nejprve jsem se dostala k seriálu, ani nevím jak. Prostě jsem si jednou stáhla díl z tohoto seriálu a pustila jsem si ho. Bohužel jsem se při psaní názvu prvního dílu poněkud přepsala. Takže jsem místo Game of Thrones s01e01 napsala Game of Thrones s01e10, což je poslední první serie. Pustit si desátý díl místo prvního bylo poněkud matoucí a v takovém množství postav jsem nestíhala vnímat zápletku. Až potom jsme si pustila první díl, který byl pro moje chápání mnohem jednodušší. A jakmile jsem dokoukala třetí serii, rozhodla jsem se přečíst i knihy, čehož nelituji.
Tento seriál mě následně nadchnul. Líbilo se mi, že je složitý, a přestože je to fantasy seriál, dokázal si zachovat svojí realističnost. Ale napřed trochu shrnu příběh těm, kteří netuší, o čem píši.
Celý příběh se odehrává ve vymyšleném světě, kde žije mnoho národů a léta a zimy zde trvají desítky let. V tomto světě se donedávna žilo rádoby poklidně, ale teď obyvatele začínají sužovat nepokoje. Králův pobočník Jon Arryn zemřel a existují spekulace, že byl zavražděn. Král Robert Baratheon, který se před lety rozpoutal rebelii, svrhnul tehdejšího šíleného krále Aeryse a usedl na Železný trůn, se nyní vydává za svým dlouholetým přítelem Eddardem Starkem a doufá, že přijme jeho nabídku a stane se novým pobočníkem. Eddard Stark z obavy, že Jon Arryn byl ve skutečnosti zavražděn proradnými Lannistery, nabídku přijíma a odjíždí na jih do Králova přístaviště.
Mezitím se za Rudým mořem chystá svatba princezny Daenerys, dcery tehdejšího šíleného krále, která se má stát budoucí khaleesi khala Droga, který je vůdcem dothrackého khalasaru. Její bratr Viserys totiž doufá, že tímto sňatkem získá potřebnou armádu, aby mohl získat Železný trůn pro sebe. Jenže není jediný, kdo po něm touží a tak začíná hra o trůny, ale ne všichni se dožijí konce...
"Když hraješ hru o trůny, buď zemřeš, nebo zvítězíš. Žádná střední cesta neexistuje."
Tohle by byl stručný úvod děje, ačkoliv je to jen zlomek celkového příběhu. Všechny knihy jsou poněkud obsáhlé (1. díl cca 800 stránek, 2. díl cca 900 stránek, 3. díl cca 1200 stránek, 4. díl cca 800 stránek, 5. díl cca 1200 stránek), což je jednou ze slabin této ságy. Někdy se tam vyskytují dlouhé popisy oblečení, krajiny, hradů či jejich posledního jídla, což je únavné. Mě zajímá, kam se ztratila ta postava, kterou všichni hledají, a nepořebuju vědět, co měl král dnes k večeři (i když ve třetím díle u Joffreyho to při jedné večeři důležité je).
Naproti tomu, i kdyby byly vynechány tyto popisy, stále budou knihy obsáhlé kvůli velkému množství postav. Postavy zde jsou opravdu realistické. Nedávno jsem viděla jeden rozhovor s Georgem R. R. Martinem, ve kterém sám říkal, že základem dobrého příběhu jsou postavy. Když vytvoří propracované postavy, příběh už není tak podstatné. Zároveň v tom rozhovoru nějaký fanoušek také poznamená, proč je toto dílo odlišné od ostatních fantasy. V jiných fantasy postavy u večeře přemýšlejí, jak získat ten magický amulet. V ASoIaF přemýšlejí, jestli budou mít příští týden co jíst, jestli je někdo nezabije anebo s kým se vyspí.
To dodává dělá příběh více skutečným, není to jen klasická fantasy, u které víme, že to dopadne dobře, ale možná přitom umře pár postav. Stejně všechno skončí dobře, ať už porazí padoucha, zničí draka nebo hodí prsten do lávy. Výsledek je stejný. Vždycky tam je nějaký padouch a nějaký hrdina, mohla bych tento jejich svět označit za černobílý. V tom případě ale musím označit ASoIaF za pestrobarevný, kde má každá postava svojí barvu a ta se s rozvojem postavy stále mění. Sansa byla možná na začátku ságy růžová, nevinná a naivní. Nyní jsem někde v prostředku příběhu a označila bych jí za fialovou, ale pokud se naučí vytahovat v příštích knihách své drápy, přejde na červenou. A potom panuje ještě jedna otázka ohledně postav... proč musí zabíjet zrovna ty oblíbené?
Další, co se mi líbí, jsou kulury národů. Jiná kultura je na Severu za zdí, jiná v Západozemí, jiná u Dothraku a jiná je i ve svobodných městěch. Dokonce i v západozemí jsou v různých zemých jiné zvyky. Na severu uctívají Staré bohy, na Železných ostrovech mají Potopeného boha a ve zbytku zemích uctívají Sedm (nejsem si jistá, jestli v Dorne také). Kdybych měla žít v některém z těchto měst, nejsem si jistá, které bych si vybrala.
Divocí:
Možná bych se přidala k nim, protože jsou svobodní a mohou si dělat, co chtějí. Nikdo jim nerozkazuje. Vede je Mance Nájezdník, ale to proto, že si ho sami zvolili. Na druhou stranu jsou na severu, kde je velká zima. Navíc se tam poslední dobou objevují Jiní (pro seriálové fanoušky Bílí chodci, pro úplně neznalé jsou podobní zombíkům), se kterými se nechci potkat. Pak si ještě nejsem jistá, jestli by se mi líbil jejich styl výběru družek. Muž si ji musí ukrást, což znamená dostat se přes její rodinu a odnést ji, přičemž i ona se brání. V jednom případě jedna ukousla muži část ucha. Nakonec se ale tomu muži podvolí a je spokojená. Přes ten nevybraný způsob zásnub jsou potom ve vztahu rovnocenní partneři. Jinak tam na severu také uctívají Staré bohy.
Železné ostrovy:
Železní muži jsou piráti a nájezdníci. Muži podle nich platí za věci buď cenou zlatou, tedy že si danou věc koupí, nebo cenou železnou, což je cena dobyvatelská. Většinou to znamená, že ji vezme mrtvému. Železní muži uznávají jenom ten druhý způsob. Také mají dva typy manželek - železnou a solnou. Železná žena je ta, se kterou má normální svatbu a ona mu porodí právoplané dědice. Solná žena je ta, kterou si přiveze ze svých výprav, a ta mu potom musí sloužit, poslouchat ho a dělat vše, co jí řekne. Ne, děkuji, v tomhle národě žít nechci. Vidím u nich jenom jednu dobrou věc, že neuznávají otroctví. Zato ale mají nevolnictví.
Dorne:
Tady by mi možná nevadilo žít, protože ženy zde mají mnohem lepší postavení. Dědictví zde přechází na nejstaršího potomka bez rozdílu na pohlaví. Stejně tak ani k nemanželským dětem se nestaví moc odpudivě. Tohle asi bude jediná země v Západozemí, kde chápu, že každý život má cenu. Na druhou stranu je tam docela velké horko, mají tam pouště, ale na to bych si možná i zvládla zvyknout.
Zbytek západozemí:
Tohle připomíná středověkou Evropu. Pokud opomineme náboženství, tak zde nevidím žádný rozdíl. Poddaní podléhají svému lordu, který je zase vazalem většího lorda a tak dále, dokud to nedojde ke králi. A ženy zde nemají moc velké postavení. Očekává se od nich, že si jednou vezmou nějakého muže, porodí mu děti a budou se starat o domácnost. Moc mě to nezaujalo. Byla bych ochotná možná žít na severu u Starků, ti vypadají fajn.
Dothrakové nebo národ koní:
U nich by se mi asi moc nelíbilo. Možná bych i přežila, že nemají moc velké problémy s nahotou a stejně tak sex na veřejnosti, jim nedělá starosti. Víc by mi vadilo to neustále cestování, ale víc by mi vadilo to dobývání a následné znásilňování žen.
Svobodná města:
O nich toho moc nevím, protože tam zatím se tam moc děje neodehrávalo. Zatím si to představuju trochu podobně jako náš nynější svět. Jde tam o to něco umět, najít si práci, vydělat si peníze, zařídit si dobré bydlení a jídlo, najít si ženu, mít rodinu. Jak je to tam s vládou netuším, ale náboženství tam budou různá. Anebo tam bude ten podivný Rudý bůh, který v příběhu už párkrát někoho oživil (a tím se stává jediným bohem, který opravdu něco dělá).
Valyrie:
Tady bývali draci a magie, takže by se mi tam líbilo žít. Ale jenom tehdy v té době, protože pak to všechno zničili sopky, zemětřesení a podobné katastrofy. Nyní se povídá mezi námořníky, že kdo spatří Valyrii, čeká ho brzká smrt.
Sice jsem se poněkud odklonila od celkového tématu, ale aspoň ti neznalí tohoto světa pochopili jeho rozmanitost. Spousta promyšlených postav, spousta různých kultur, spousta zápletek... a na druhou stranu tu máme spoustu popisů a zdlouhavých povídání. Pro některé to může být únavné, proto si raději pustí seriál. Ten je natočený dobře, drží se knihy (jeskynní scéna mezi Jonem a Ygritte byla dodržená přesně podle knihy), proto ho schvaluji. Komu se nechce číst, může se dívat na seriál, ale utečou mu nějaké detaily z historie, o náboženství, kulturách... Proto bych těmto lidem doporučila sérii několika videí, kde je shrnuta historie významných rodů. Sice tam není všechno, ale alespoň něco.
Celkově bych dala sérii ASoIaF 90%. Těch 10% ztrácejí kvůli své zdlouhavosti a poněkud nudnému vyprávění.
Na závěr pár odkazů:
(doporučuju nelézt do některých sekcí, protože já jsem takhle dopředu zjistila o smrti některých postav)
Historie rodů:
Rod Lannisterů
Rod Starků
Rozhovory s G. R. R. Martinem (pozor, spoilery):
Některá fanouškovská videa (pozor další spoilery):
(v podstatě shrnutá celá první řada)
(spoilery ze všech tří serií)
(maximálně pár spoilerů na první řadu)
(spoilery k jedné události ve třetí sérii)
Žádné komentáře:
Okomentovat